JAGUAR XJ6/12 3.serie   1979-1986 (V12 do r.1992)

<-  další  ->

 
Technická data
 
   
Motor
 

Výkon
Toč.moment
Max.rychlost
Zr.0-100 km/h
Hmotnost
Převodovka
Palivo
Příprava paliva
Karosérie
Brzdy

Vyrobeno (ks)


řadový šestiválec XK 4,2 a 3,4
V12 5.3

120-223 Kw
257-408 Nm
198-225 km/h
11.1-7.6 s
1765-1925 kg
manuál 5 st./ automat 3 stupně
benzín
vstřikování
ocelová samonosná
 kotoučové
 
132.137

 

DATA              FOTOGALERIE                 TECHNICKÉ FOTO                VIDEO                DISKUZE               ČLÁNKY

 

 
   V roce 1979 přišla modernizace XJ v podobě XJ 3 série. O nový design se postarala italská firma Pininfarina, nechali téměř nedotčené těleso karosérie, ale pro větší prostor nad hlavou více vyklenuly střechu. Hlavní změny: karoserie méně zaoblená, jiné zadní světla (od té doby se staly charaktreristickým znakem XJ), plastové nárazníky, lepená okna, přepracovaná přední sedadla s nastavitelnými bederními opěrkami, u motoru standartně vstřikování (u XJ.2 série pouze u verze pro USA), přepracovaný interier, středová konzola byla standartně opatřena dřevem, dřevěné doplňky přibyly časem i do dveřních panelů, nové kliky dveří, mlhová světla, elektricky nastavitelná zpětná zrcátka a palubní počítač. Motory byly nabízeny tři, dva osvědčené šestiválce XK 3,4 a 4,2 s manuální nebo automatickou převodovkou (5-ti stupnový manuál si vypůjčili od Rovera) a jeden V12 5,3 bez výrazních změn. Kvalita šla prudce nahoru, veškeré díly byly precizně slícovány bez nutnosti ručního dopasovávání. Poslední vrstva laku se prováděla až po zkušební jízdě, při které by mohlo dojít k nežádoucímu poškození. Avon Ladbroke, který už dříve experimentoval s přestavbou kupé XJ na kabriolet, vytvořil poněkud podivínské kombi, přičemž se zásoboval podobně jako později Lynx u Eventeru skladovými zásobami náhradních dílů jednoho francouzkého výrobce. Na Birminghamském autosalonu 1980 dostal vůz zlatou medaili za design, avšak tato přestavba byla nabízena jen několik let. Ve stejné době považoval Jaguar za povinnost představit rovněž hospodárnější variantu modelu XJ. Soustředil se  se však jenom na výbavu, ale i tak dokázal s nejslabším motorem 3,4 litru porazit konkurenci Fordu Granada a Roveru 3500.  Dalším pokusem o nižší provozní náklady bylo použití dieselových agregátů VM. Tento krok však k obchodním úspěchům nevedl. Nezávisle na tom implantovala rakouská firma Steyr do jednoho Jaguaru XJ třetí série vznětový motor, ale i v tomto případě zůstalo u prototypu. Výroba modelu XJ6 skončila 1. května 1987 číslem šasi 477823 pro zákazníka v Los Angeles pro podnikové muzeum. Výroba XJ12 pokračovala v malých počtech ještě do roku 1992 bez jakékoliv změny, nástupce XJ40 totiž neměl v nabídce verzi s motorem V12....

 
 

Zpět